Podnikání při zaměstnání

Vlastní podnikání láká spoustu lidí, ale skočit do něj rovnou naplno je risk, na který si netroufne každý. Naštěstí existuje střední cesta, začít podnikat po boku zaměstnání. Máte jistotu pravidelného platu a k tomu si na vedlejší činnost vyzkoušíte vlastní nápad s mnohem menším rizikem. Když to vyjde, můžete přejít naplno, když ne, přijdete o míň.

Je to rozumný způsob, jak začít, ale má svá pravidla, hlavně kolem odvodů a vztahu k zaměstnavateli, která je dobré znát dopředu. Sepsala jsem přehled toho podstatného, ať víte, do čeho jdete.

Co znamená vedlejší činnost

Když podnikáte a zároveň jste zaměstnaná, vaše podnikání se bere jako takzvaná vedlejší samostatná výdělečná činnost. Zjednodušeně proto, že vaším hlavním zdrojem příjmů a hlavně zdrojem odvodů na pojištění je zaměstnání, které kryje povinné minimum. Podnikání je k tomu přilepšení navíc. Status vedlejší činnosti mají kromě zaměstnaných třeba i studenti, důchodci nebo rodiče na rodičovské.

Tenhle status má jednu velkou výhodu, výrazně nižší povinné odvody než u těch, kdo podnikají naplno. Právě proto je podnikání při zaměstnání finančně přívětivý způsob, jak začít. Nemusíte hned platit vysoké zálohy jako podnikatelé na hlavní činnost, protože vaše minimum už pokrývá zaměstnání.

Odvody, které vás čekají

Tady je hlavní rozdíl oproti podnikání naplno a je příjemný. U vedlejší činnosti neplatíte měsíční minimální zálohy na sociální pojištění automaticky. Klíčová je takzvaná rozhodná částka, tedy roční zisk, tj. příjmy po odečtení výdajů. Podle dostupných údajů pro rok 2026 platí, že pokud váš roční zisk z podnikání nepřekročí zhruba 117 500 Kč, sociální pojištění neplatíte vůbec. Až nad tímto limitem začnete odvádět, minimální záloha pro vedlejší činnost se v roce 2026 pohybuje kolem 1 574 Kč měsíčně.

U zdravotního pojištění je to podobně příznivé, u vedlejší činnosti se obvykle neplatí minimální zálohy a pojistné se dopočítá podle skutečného zisku až podle ročního přehledu. V prvním roce podnikání navíc zálohy neplatíte a případné pojistné doplatíte jednorázově po podání přehledů. Daň z příjmu ovšem platíte z výdělku vždy a daňové přiznání i přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu musíte podat. Konkrétní částky i limity se rok od roku mění, takže je berte jako orientační a přesná čísla si vždy ověřte na ČSSZ, u své zdravotní pojišťovny a na finančním úřadu.

Pozor na svého zaměstnavatele

Jedna věc, kterou spousta lidí přehlédne, je vztah k zaměstnavateli. Pokud chcete podnikat ve stejném oboru, jakým se zabývá váš zaměstnavatel, tedy v konkurenční nebo shodné činnosti, může být podle zákoníku práce potřeba jeho předchozí písemný souhlas. Typicky když děláte grafičku v agentuře a chcete grafiku dělat i na živnost vlastním klientům.

Vyplatí se proto zkontrolovat si i pracovní smlouvu, jestli neobsahuje ujednání o výkonu jiné výdělečné činnosti. Neznamená to, že podnikat vedle práce nesmíte, jen je fér a rozumné mít to ošetřené a v případě střetu oborů si souhlas zajistit, ať se vyhnete problémům. Když podnikáte v úplně jiné oblasti než zaměstnavatel, tenhle problém většinou odpadá, ale jistota nikoho nezabije.

Jak vlastně začít

Rozjezd vedlejší činnosti není složitý. Základem je ohlášení živnosti na živnostenském úřadě, u volných živností stačí splnit obecné podmínky a vyřídit to jde i online přes jednotný registrační formulář. Při registraci nahlásíte i to, že jde o vedlejší činnost, a doložíte důvod, tedy že jste zaměstnaná. Zbytek papírování kolem pojištění se rozjede podle přehledů.

Doporučuju od začátku poctivě evidovat příjmy a výdaje, ať pak nad daňovým přiznáním a přehledy netápete. I drobné vedlejší podnikání by mělo mít pořádek v papírech a jasná pravidla s klienty, kdo co dodává, za kolik a do kdy. Pořádek od začátku ušetří spoustu nervů, až přijde čas účtovat. Když si nejste jistá, vyplatí se poradit s účetní, aspoň na začátku.

Komu se to vyplatí

Podnikání při zaměstnání se hodí každému, kdo si chce něco vyzkoušet bez velkého rizika. Je to ideální pro rozjezd vlastního nápadu, přivýdělek k platu, nebo jako most k tomu jednou přejít na podnikání naplno. Máte jistotu příjmu, nižší odvody a čas si osahat, jestli vás vlastní byznys uživí a baví.

Zároveň to není pro každého, protože to znamená ukrojit si čas a energii navíc vedle zaměstnání, a je potřeba hlídat si, aby vás dvojí zátěž nespálila. Když to ale zvládnete rozumně, je to jedna z nejlepších cest, jak začít podnikat. Vlastní projekt vedle práce je součástí širšího kariérního růstu po vlastní ose a může se z něj časem stát hlavní živobytí.

Tento článek je obecný přehled, ne daňové ani právní poradenství. Konkrétní částky, limity a povinnosti se mění a liší podle situace, proto si je vždy ověřte na ČSSZ, u své zdravotní pojišťovny, na finančním úřadu, nebo se poraďte s účetní či daňovým poradcem.

Časté dotazy

Musím při podnikání vedle zaměstnání platit vysoké zálohy?

Ne, u vedlejší činnosti jsou odvody výrazně nižší, protože minimum kryje zaměstnání. Sociální pojištění při zisku pod rozhodnou částkou neplatíte vůbec, zdravotní se dopočítá podle skutečného zisku. Konkrétní částky si ověřte na ČSSZ a u pojišťovny.

Potřebuju souhlas zaměstnavatele k podnikání?

Pokud podnikáte ve stejném nebo konkurenčním oboru jako zaměstnavatel, může být podle zákoníku práce potřeba jeho předchozí písemný souhlas. Zkontrolujte si i pracovní smlouvu. U jiného oboru problém většinou odpadá.

Jak začít podnikat vedle zaměstnání?

Ohlaste živnost na živnostenském úřadě, u volných živností to jde i online, a nahlaste, že jde o vedlejší činnost. Od začátku evidujte příjmy a výdaje. Při nejistotě se poraďte s účetní.